8. kapitola

Cesta do konohy uplynula rychleji, než začala. Ve vesnici na ně netrpělivě čekala Tsunade se Sakurou. Kakashi předal celou zprávu a rozhodovalo se co dál. Sasuke se okamžitě zeptal:
„Hokage-sama kdy vyrazíme na záchrannou misi?“ Tsunade se pohodlně usadila ve své židli a odpověděla „nejprve zjistíme co je s narutem, poté sestavím tým na záchranu itachiho.“

Sakura přišla za Šizune do nemocnice zeptat se, jak je na tom naruto. „Nic vážného to není, jen je vyčerpaný, ještě jsme ale nezjistily z čeho“ odpovídala sakuře. Ta vešla s košíkem ovoce do Narutova pokoje položila ho na stolek vedle postele, a sedla si na židli. Ani ne o deset minut později se Naruto probudil. Sakura se na něj usmála a řekla veselým tónem „tys nás ale vystrašil, takhle si omdlít.“ Naruto se rozhlédl po místnosti a zjistil, že je v konoze. U okna stála Kasumi s malou holčičkou a hleděla na oblohu.
„Reia“ vypadlo z naruto po chvíli zírání na malou holčičku. Sakura se ohlédla, na místo kam náš pacient hleděl, ale nic neviděla. S tázavým pohledem se otočila na Naruta. Jenže ten už stával z postele, popadl oblečení a odcházel ke dveřím. „Kam si myslíš, že jdeš, byl si víc jak dvacet čtyři hodin mimo. Šizune potřebuje udělat ještě další testy.“ vykřikla za ním rozčíleně Sakura. Naruto se zastavil a s rukou na klice pohlédl na růžovo vlasou dívku, rozzuřeně stojící u rozestlané postele. „Nejsem pokusné morče, aby mě testovala, proč neběhám ve svém železném kolečku. Mám ještě moc práce a vím nejlíp, kdy potřebuji odpočívat a kdy ne“ otočil se a odcházel. Sakura zůstala stát s otevřenou pusou uprostřed místnosti. Nemohla přijít na to, kdy se Naruto takhle změnil. Po chvíli ji to docvaklo, od doby kdy už v něm není Kyuubi je mnohem vyrovnanější a nechová se jako potrhlé dítě.
Naruto došel do svého bytu, otočil se ke Kasumi a zeptal se jí: „Jak se ti líbí jméno reia??“ Kasumi se podívala na malou holčičku a odvětila: „Mně se líbí a co tobě?“ podívala se po dívence. Ta se usmála a vrhla se Narutovi do náruče. „nejspíš se jí to líbí“ zašklebil se Naruto. „Tak jsme doma“, usmál se, když vešel do místnosti. Sedl si na židli a pobaveně hleděl na svoji novou rodinku. Kasumi se přesunula do kuchyně a začala vařit večeři. Maličká Reia přišla k Narutovi, chytla ho za ruku a rozhlížela se po místnosti. „Je to tu malé, ale nějak se sem vlezem“ prohlásil naruto a pohladil maličkou po hlavě.
Po večeři si blonďáček lehl na postel, Reia zívla a lehla si vedle něj. Kasumi se na ty dva s jemným úsměvem dívala.
Druhého dne, časně ráno, Sasuke klepal na dveře Narutova bytu, ale nikdo mu neodpověděl. Přešel na Narutův balkon a přes okno vlezl dovnitř. Jeho pohled spočinul na spící rodince. Naruto s nějakou ženou a malou holčičkou. Nevěřícně na ně zíral a nebyl schopen pochopit kdo to je.
Reia se probudila, ospale koukla na Sasukeho a varovně zasyčela. Otočila se na naruta a vzbudila ho. „Copak je rei?“ rozespale sípl a objal ji. Reia ukázala na Sasukeho, který stál nehybně u zdi a přál si zmizet. Blonďáček vykulil oči na svého přítele, když se zrovna probudila Kasumi. Naruto odsunul Reiu do Kasuminyho náručí a přešel k Sasukemu. Ten stál nehybně jako kostka ledu a nevěřícně koukal na Kasumi s Reiou. Otočil se na Naruta a s vyděšeným hlasem se ho zeptal: „Ty máš ženu a dítě?“ malá dívenka šibalsky pohlédla na Naruta, který zbělal a rychle vymýšlel jak to má svému příteli vysvětlit. Reia se rozběhla, skočila Narutovi do náruče a s neviným úsměvem se zeptala: “Tati, kdo je ten pán?„ Kasumi vykouzlila rozkošný úsměv a přišla k Narutovi, dala mu pusu na tvář, podívala se na Sasukeho a řekla: „Miláčku, už nemáš na vybranou, musíš říct pravdu o své ženě a dceři.“ S mladým uchihou to málem seklo, když je slyšel, musel, si rychle sednou a zhluboka se nadechnout. Naruto káravě pohlédl na dvě šibalky, které se válely na posteli smíchy.
„Počkej, musím ti to vysvětli“ a posadil se k němu.
Po dlouhém rozhovoru Sasuke pohlédl na Kasumi umívající nádobí. „Takže, ty si ve skutečnosti Kyuubi no youko a ta malá holčička Rokubi no raijuu?“ „Přesně“ odvětil naruto. „A to mi říkáš až teď“ vyhrkl ze sebe naštvaně Sasuke. „O to aby mlčel, jsem ho poprosila já a tak to také musí zůstat“ požádala ho Kasumi. „Uděláme dohodu“ vyhrkl Naruto. „Já už ti nebudu nic tajit a pomůžu ti najít Itachiho udělám vše, co budeš potřebovat a ty to zatím udrž v tajnosti, ano?“ Sasuke seděl ztuhlý na židli, jako by mu právě oznámili, že zítra je konec světa. Po chvíli ticha k němu přiběhne malá Reia. Pohlédne Sasukemu do jeho tmavých očí, šibalsky se usměje a zašeptá „Dai ski onichan“ Sasuke málem spadne ze židle, ale po těchhle slovech souhlasí, že bude mlčet. Naruto se zasměje a prohlásí „No jo, když žena něco chce, vždy si to prosadí v jakémkoliv věku.“ „Zmlkni!!“ štěkne Sasuke. Kasumi se usměje a pokračuje v klidu ve vaření, Reichan visí na Sasukem jak opička na liáně. Naruto hledí na Sasukeho a v duchu si říká “po dlouhé době vidím, jak se opět směje nejspíš mu Itachi chybí víc, než si sám sobě dokáže připustit.“
„Zůstaneš u nás na oběd Sasuke?“ ptá se Kasumi. „Jistěže zůstane“ rozhoduje za Sasukeho, Naruto. Ten se jen zašklebí, ale kývne souhlasně na Kasumi.
Po obědě jde Naruto doprovodit černovláska k jeho bytu. Jdou vedle sebe bez mluvení. Oba dva někdy po sobě hodí očkem, a když se jejich pohledy setkají, do široka se na sebe usmějí. Nakonec se Sasuke zeptá: „Proč si to vlastně tajil, mohl si to říct aspoň mě a Sakuře.?“ „Ne, nemohl.“ Černovlásek se nechápavě podívá na Naruta, který se náhle zastavil a hleděl na odpolední oblohu. „Ty si měl dost starostí s tím zpátky zapadnout do chodu vesnice a navíc, tvůj bratr. A Sakura, kdybych jí představil Kasumi otočila by to proti mně, že jsem perverzák a kdo ví, co s ní po nocích provádím. Prohlásila by to, jako důvod proč jsem to tajil. Nakonec mě určitě dá přes držku, tím zase naštve Reiu ,ta se neovládne a kousne ji. Jednoduše řečeno totální katastrofa.“ Při té myšlence se oba začnou hlasitě smát. „Dobrá, to máš pravdu, ale mě si to říct mohl. Vesnice mě přijala docela dobře a Itachi“ zamyšleně se zadíval na svoji dlaň a po chvíli ticha ze sebe vyhrkne: „Věřím, že ho najdu.“ Naruto na něj s úžasem hleděl, pousmál se, položil svoji ruku na jeho rameno a zadíval se mu do očí. „Najdeme ho spolu.“
Oba vyrazili vpřed do zapadajícího slunce ...