Poezie Pauly Nancy Millstone - V suchém trnitém křivoklasu
Hlavní záložky
V suchém trnitém křivoklasu
hraju si s kmenem zbrusu.
Trnivý vichr smrtelnosti,
Ovívá přitom moje kosti.
přilítá ke mně vichrem zvěst.
Mlhavým údolím se nechat vést,
mokrými slzami nechat sebe vykvést.
v mrtvém údu strašlivém.
Uchopím do rukou svoji tužku
a rozpatlám po plátně hrušku.
a to nikdo nezlehčí.
Pokloňte se královně,
bez řečí a skvostně!
Stopařův průvodce říká o špatné poezii toto: Vogonská poezie je ovšem až třetí nejhorší ve Vesmíru. Druhá nejhorší je poezie Azghotů z planety Kria. Když král jejich básníků Chrochtos Nadýmavý recitoval svou Ódu na malou hrudku zeleného hnusu, již jsem objevil v podpaží jednoho letního jitra, čtyři posluchači zemřeli na vnitřní krvácení a předseda Středogalaktické komise pro mrzačení umění přežil jen díky tomu, že si uhryzl jednu nohu. Tvrdí se, že Chrochtos byl poněkud "zklamán" přijetím své básně, a právě se chystal začít předčítat svou epickou skladbu o dvanácti knihách, nazvanou Mé oblíbené chrochty ve vaně, když vtom jeho vlastní tlusté střevo v zoufalém pokusu zachránit životy a civilizaci mu vyskočilo až do krku a zadusilo mozek.
Nejhorší poezie, jaká kdy byla napsána, zanikla spolu se svou tvůrkyní Paulou Nancy Millstone Jenningsovou z Greenbridge v hrabství Essex v Anglii při zkáze planety Země.
Ano, uhádli jste správně, jsem zpět s další FF tentokrát na dílo Douglase Adamse Stopařův průvodce po Galaxii. Minimalistické dílko přesto doufám, že se to bude „nebude líbit“. Vážně nečtete to, pokud nechcete spáchat sebevraždu.