Narostla křídla

Narostla mi bílá krásná křídla,
v třpytivém světle střepů skla.
Odrazil jsem se, vzlétl do oblak,
pohlédl do slunce, nepřišel o zrak.

Jsem volný, svoboden a šťasten.
Světlo posvátnosti stalo se pro mě skvostem.
Sňali mi moje veliké přetěžké závaží.
Teď jsem lehounký, už mě nic netíží.

Narostla mi křídla a já lítám,
směji se teď všem velkým dálkám.
Jsem lehoučký, vysoko, mám bílé peří,
daleko nyní od země, kde zlo zuří.

Vím však, že nejsem andělem svatým.
Vím, že to vše je tvým srdcem zlatým.
To vše láskou, tím citem božským.